Fotogalerie

Chcete nás kontaktovat?

Roušky pro seniorské domovy a pečovatele po celé Praze a okolí

Začali jsme 15. března 2020. Parta kamarádů, kteří věří, že má smysl pomáhat seniorům. Rozhodli jsme se, že seženeme roušky pro všechny seniorské domovy a pečovatelské služby po celé Praze a okolí. Aktivitu iniciovala novinářka Judita Matyášová, která se dlouhodobě věnuje problematice seniorů a v rámci doktorandské práce na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy zkoumá mezigenerační vztahy. Teď ale místo psaní volá na všechny strany a shání pomoc. Do party přizvala fotografa Lukáše Houdka a fotografku Jarmilu Štukovou. Vzápětí se přidala manažerka v sociálních službách Simona Bagarová (Management pro neziskovky), dramaturgyně Kateřina Krobová, lektorka Kristýna Hlavatá a bubenice Ivana Šatrová. 

Brzy se zapojili další dobrovolníci, hlavně řidiči a řidičky, kteří rozváží materiál švadlenám a hotové roušky do seniorských domovů. Dodáváme roušky a ochranné pomůcky především zařízením pečujícím o seniory. Jsme ale otevření poskytnout roušky i dalším zdravotním, sociálním a humanitárním organizacím, které budou bojovat se zoufalým nedostatkem roušek.

Každý den jsou to stovky roušek a pořád to není dost. Průběžně aktualizujeme seznam seniorských domovů a dalších míst, kde jsme darovali roušky a ochranné pomůcky. Judita popisuje, co je u nás nového v našem blogu, viz níže.

Naše iniciativa se dnes 15. dubna 2020 loučí a moc děkuje všem, kdo nám pomáhali! Závěrečnou zprávu o našich aktivitách najdete zde.

NEJNOVĚJŠÍ  ZPRÁVY Z TERÉNU

Přečtěte si jako první, co je nového

Znáte ty dlouhatánské děkovné řeči při předávání Oscarů? Jak každý řekne, že je strašně překvapený a málem neví, komu poděkovat? My sice zlatou sošku nemáme, ale rozhodně víme, komu poděkovat. Moc děkujeme všem, kteří nám pomohli, protože jen díky vám jsme mohli rozdat tisíce ochranných pomůcek seniorům a pečovatelům v té nejakutnější době. Moc si...

Často teď slyším, jak se lidé baví o změnách, které corona times přinesou. Zlé i dobré. Rozhodně dobré v tom, že se začíná mluvit o seniorech, kteří byli donedávna skoro "neviditelní". Řadu let o nich píšu do médií, ale stále jsem měla pocit, že se o seniorech mluví strašně málo. Většina naší společnosti je vnímá jako někoho, kdo žije v...

Tentokrát se hlásí z terénu Simona Bagarová a píše, co se stihlo za posledních pár hodin: "Akce Roušky seniorům začala 15.3. a pomalu vrcholí. Naším cílem bylo a je maximálně podpořit pražské domovy pro seniory. Původně jen rouškami. Když se v polovině března začala nákaza šířit právě zde, zavolala jsem kamarádovi Petr Smejkal, který je hlavní...

Dnes více než kdy jindy myslím na zdánlivě obyčejný den před corona times. Neměla jsem žádný "typický den" s pracovní dobou od - do, protože jsem na volné noze. Nejvíc mě bavila ta rozmanitost: nahrávala jsem rozhovory se zajímavými lidmi o historii, vzdělávání nebo kultuře a pak posílala články do redakcí. Jindy jsem se zase vypravila mimo Prahu,...

Dnes jsem si vzpomněla na mojí kamarádku. Před lety mi volala a ztlumeným hlasem říkala, že musí mluvit potichu, protože nechce, aby ji slyšel šéf. Dělá ve státní správě, a právě zjistila, že si nadřízený "ulejvá" peníze z rozpočtu. "Na policajty jít nemůžu, u nás ve městě se všichni znají. Hned by mě vyhodili a všude pomluvili," říkala mi...

Každý den je slyším. Příběhy bezmoci. "U nás v domově je 10 lidí v karanténě a personál nemá roušky" "Přivezli nám dalšího seniora z nemocnice. Asi je nakažený. Modlíme se, aby nenakazil ostatní v domově. Zřizovatel nám řekl, ať si pomůcky seženeme sami." Tohle slyším téměř nonstop během všech těch rozhovorů se seniorskými domovy za poslední dva...

Často nám lidé říkají, že by rádi pomohli, ale neumí šít a netuší, co je potřeba. Věřte mi, že leckdy stačí hrozně málo. Možná máte důležitý kontakt, který právě potřebujeme. Možná můžete uvařit kafe našemu řidiči. Možná můžete dát nějakou sladkost švadlenám. Možná znáte někoho, kdo zná někoho. Za cokoliv takového budeme moc vděční.

Odpoledne jsme měli sraz s Jarmilou a fotografem Martinem Kabátem nedaleko Flory, kde jsou Ateliéry a dílny Národního divadla. Z auta jsme vyložili potravinové balíčky jako poděkování pro švadleny a tradá do druhého patra. Jen co jsme vešli dovnitř, tak mě hlavou běželo, jak by bylo hezké přijít sem za jiných okolností. Ocitla jsem se v místnosti...

Byla jsem dva týdny doma. Moje kuchyňské call centrum už "není tolik potřeba", každý den obvolávám stále dokola domovy a dnes už chci ven. Aspoň pár vteřin s lidmi, které znám jen z telefonu. Než vyrazím, tak mi volá jedna paní ze seniorského domova a ptá se: "Od vás jsou ty roušky z Národního, že jo? A to fakt šili...

Na mobilu mi bliká 3.28 ráno. Všude zatím klid a ticho, takže doháním, co jsem nestihla včera a procházím nejrůznější corona Facebook stránky. Na jedné jsem objevila tohle video, kde se mluví o hyenách v corona times.

Školy jsou sice zavřené, ale my máme školní výuku neustále. Pořád dokola si totiž opakujeme základní počty. Kolik je 300 tkalounů + 200 tkalounů? Kolik řidičů potřebujeme na rozvoz? Jak dlouho jim to bude trvat? A tak pořád dokola. Je odpoledne a počty nám nejdou už skoro vůbec a já trnu, že se mě někdo zeptá, kolik je 300 +...

Dnes ráno jsem netrpělivě čekala, až dorazí videa od kolegů videa, které natáčeli v domovech. Jsou to vzkazy švadlenkám. Simona Vápeníková je vedoucí Domu s pečovatelskou službou Zubatého 10 na Praze 5 a říká "Chtěla bych vám hrozně moc poděkovat za roušky, které používají moje pečovatelky při službách klientům. Chodí k nim denně, chodí na nákupy a...

Moc děkujeme!

23.03.2020

Po hektickém víkendu jsme přeskočili do dalšího dne. Hned od rána se valí jeden úkol za druhým. Hlavní je domluvit natáčení na několika místech po Praze. Chceme, aby všichni, co šijí pro seniorské domovy, viděli, jak jsou jim lidé vděční. Pokaždé když volám do domova, že vezeme várku roušek, tak jsou překvapení, že pro ně máme takovou pomoc a...

Můj kamarád Zbyněk Rudolf dal na Facebook fotku, že vyrábí plastové štíty pro zdravotníky. S jídlem roste chuť, už máme látky, máme tkalouny, máme sklad, co kdybychom rozšířili sortiment? Já vím, že to je zvrhlá myšlenka a skoro se bojím mému týmu říct, že bychom rozjeli i výrobu štítů. Jsme v tom všichni spolu, tak jim trochu opatrně píšu, jestli...

Nemám ráda nesplněné úkoly, takže když tu mám vzkaz od Marienky z Národního divadla, že potřebuje krabici plnou materiálu z Liberce, tak si tenhle úkol přesouvám do předních řad. Zadání je jasné: paní v Liberci má krabici, kterou musíme dostat během neděle do Prahy, nejpozději v pondělí ráno. Dáváme výzvu na Facebook, je neděle ráno a já si...

V pátek večer jsme se s týmem loučili trošku naivní prosbou, ať máme dobrou noc. Za těch posledních pár dnů jsme toho moc nenaspali. Můj průměr jsou tři hodiny aneb podle hesla "S rouškou se budím a s rouškou usínám". Psali jsme si, že o víkendu bude určitě klidněji, ale vlastně se tomu smějeme, protože tahle rouškománie žádnou pracovní...

Stovky za den

20.03.2020

Před pár dny mi psal kamarád Martin Kabát, jestli prý nemám materiál, že prý ví o lidech, kteří šijí ve věznicích. My teď látek máme habaděj, tak co kdybych mu napsala, jak je na tom? Možná bychom mohli zapojit věznice? Mluvím s Pepou Hrubým, který koordinuje šití ve věznici Vinařice. Jde do toho s námi. Už ani nepočítám ta...

Každé ráno denní "rozkaz", co nemáme a co potřebujeme okamžitě sehnat. Včera jsme potřebovali švadleny, teď už jsou v dílnách, ale z čeho budou šít? Chodí nám zprávy jak z válečného lazaretu: "Mám tři prostěradla a dvě cíchy, chcete je?" Potřebujeme mnohem víc materiálu. Tým obvolává galanterie, všude vyprodáno anebo firmy mají materiál na skladě,...

Připadám si opravdu jako dealer: mám materiál, mám překladiště v centru prahy a mám klienty. Najednou se mi zdá, že 160 roušek, které jsem chtěla sehnat před pár dny bylo jak drobek na stole. Teď jedeme v mnohem větších dávkách, stovky za den. Pokaždé když voláme do domovů pro seniory, tak je to stejný hovor. "Fakt nám můžete přivézt...

Nikdy mě nebavilo vyplňování formulářů. Tabulky jsou moje noční můra. Mnohem radši volám, píšu nebo propojuju. V tuhle chvíli jsem ale v našem týmu jediná, kdo může sedět nonstop u počítače. Smiřuju se s tím, že musím založit excelovou tabulku. Je to možná desátá tabulka v mém životě, ale musí být fest promakaná. Bude tam seznam všech seniorských...

Teorie nejsou nic pro náš tým. Musíme rychle vymyslet, kdo nám ty roušky ušije? Jsme jako žraloci na lovu. Brázdíme internet křížem krážem, jakmile najdeme avízo, že švadlena nabízí roušky zdarma, tak jí voláme, jestli by je věnovala pro seniory. Vzpomněla jsem si na produkční Janu Burianovou, která zná spoustu lidí v pražských divadlech. Jedno...

V pondělí 9. března jsem šla na finančák odevzdat daně. Následující den jsem jela na setkání se seniory do Litoměřic. Ve středu další seniorská akce. Středeční odpoledne je přelom. Na internetu čtu, že na finančáku jsou dvě nakažené osoby. V hlavě mi jede, co se mohlo stát! Možná mám ten virus taky. Možná jsem nakazila seniory, které jsem od...

Od rána mi to šrotuje v hlavě. Proč jen pro jeden domov? Proč to neudělat pro celou Prahu? Mám takovou buldočí povahu, že když se zahryznu, tak nepustím. Teď k sobě potřebuju další buldoky. Píšu kamarádovi Lukášovi Houdkovi. Nemusím ho nijak přesvědčovat, okamžitě naskakuje do vlaku, který se rychle rozjíždí. Další je fotografka Jarmila Štuková....

Judita Matyášová
Všechna práva vyhrazena 2020
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky